Vánoční sen

02.01.2014 20:30

Zdál se mi sen, že se mi narodilo dítě… Nebylo ho kam položit a nebylo do čeho zabalit… Zrodilo se, je tady, na zemi.

Je to narození něčeho nového v nás samých, nové jiskry do života, nového principu.

Možná se právě narodila nová komunikace mezi lidmi. Už to není o tom, že jeden nařizuje a druhý poslouchá. Je to více o tom, že oba mají odvahu a vůli změnit své chování. A ten, co nařizoval, více naslouchá , a ten, co poslouchal, více mluví o své představě. A oba dva skrze toho druhého naslouchají Vesmíru. Celá věc, o kterou se jedná, se tvoří právě na místě. Oba dva jdou do komunikace s vlastním názorem, a zároveň vyslechnou toho druhého. Předem nikdo neví, jak to dopadne, protože při domluvě přímo v přítomném okamžiku tvoří Vesmír. A tak jsme na konci domluvy oba dva překvapeni a udiveni, jak to Vesmír skrze nás krásně domluvil. A je nám lehko. Právě jsme tvořili skrze Lásku.

Láska s velkým L není lidská láska. Dotek Lásky přichází tehdy, když jsme v tichu, když čekáme na „něco“, co nás v tichém rozjímání naplní a přijde „samo“. Chceme-li tvořit skrze Lásku potřebujeme Tvůrčí Klid. Musíme se zastavit, nadechnout, vydechnout a naslouchat , sobě i druhému. V tu chvíli se vynoří odpověď v Lásce.
Dávejme svým dětem i blízkým Tvůrčí Klid a Ticho, ať všichni zažijeme Lásku.

Poselstvím vánoc je zrození LÁSKY.

J.B.